Dvouletý Šimonek, který přišel na focení  s maminkou i tatínkem, mi ukázal, jak důležité je nespěchat.

Ač je milovník zvířátek, kůzlátka ho v první chvíli moc nezajímala. Jako správného kluka ho spíš bavilo zkoumat okolí farmy, zjišťovat jak co funguje a přes to všechno si snad ani kůzlátek nevšiml. Také je možné, že ho překvapilo, kolik jich v ohradě bylo. Prý ještě nikdy nepotkal tolik zvířátek pohromadě.

Díky přístupu a trpělivosti rodičů se nám podařilo Šimonka dostat blíž ke kůzlátkům a pak to šlo samo.

Zvířátka ho zaujala a měli jsme vyhráno. Pak jen počkat na správný okamžik, vychytat světlo a fotit milé setkání, kde o dotyky a tulení nebyla nouze.

Focení dětí a zvířat je náročná disciplína.

Zároveň ale cítím, že je to to nejkrásnější spojení dvou světů. Vždycky je na fotkách pravda.

Zvířata i děti se chovají podle své nálady a podle sebe a my jen můžeme být u toho.

Je vždy dojemné, jak na sebe reagují, jak spolu fungují a jak je takové setkání důležité.

Věřím, že láska ke zvířatům je na celý život!